veselo

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɛsɛlɔ]

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

význam[editovat]

  1. jmenný tvar středního rodu od veselý
    • Když jsem to udělal, pocítil jsem neuvěřitelnou úlevu, udělalo se mi skoro veselo. A když jsem se důkladněji do sebe podíval, viděl jsem s překvapením, že už se nebojím.[1]
    • Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo ― hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo![2]

synonyma[editovat]

  1. radostno, bujaro

antonyma[editovat]

  1. smutno, neveselo, truchlivo, kormutlivo

poznámky[editovat]

  1. Ludvík VACULÍK: Český snář
  2. Zdeněk SVĚRÁK: Není nutno

externí odkazy[editovat]