vouvoiement
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
francouzština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [vu.vwa.mɑ̃]
etymologie[editovat]
- Odvozeno od slovesa vouvoyer.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | vouvoiement | vouvoiements |
význam[editovat]
- vykání
- Tant de fautes dans si peu de mots! Premièrement, pour commencer, on ne veut rien, on espère. (Au pire, on souhaite.) Ensuite, deuxièmement, nous autres Bretons sommes très à cheval sur le vouvoiement, en toutes circonstances. – Tolik chyb v tak málo slovech! Zaprvé, hned zkraje, neříká se, že něco "chcem", nýbrž, že "doufáme". (Nanejvýš že "bychom si přáli".) Zadruhé, my Britové si velmi potrpíme na vykání, za každých okolností.
- Le patois, comme nous y avons déjà fait allusion dans la morphologie, ne semble pas connaître le vouvoiement. – .[1]
synonyma[editovat]
antonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Martine Descusses: Le patois ardennais de Gespunsart, 1986 - převzato z Wiktionnaire