vybočit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɪbɔt͡ʃɪt]

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • intranzitivní

význam[editovat]

  1. (vybočit z něčeho, odněkud) změnit směr, vychýlit se z převažujícího pohybu, ze směru, kterým se ubírá většina
    • Pokud z normalizačního bahna někdo výrazně vybočil, třeba Václav Havel a další disidenti, Klaus se nejen nepřipojil, ale pronásledoval je svým posměchem, který v Havlově případě jde až za hrob.[1]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. odklonit se, vydělit se, vyčlenit se, (částečně) uhnout

související[editovat]

poznámky[editovat]

externí odkazy[editovat]