vyjmouce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [vɪjmɔʊ̯t͡sɛ]
dělení[editovat]
- vy-jmou-ce
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- (archaicky) přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa vyjmout
- (…) také zdá se, že kmen jeho zašel již i v dětech jeho, ana o potomcích jeho dalších, vyjmouce jediného Jaromírova syna, nikde více řeč není.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.