zevlovat
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [zɛvlɔvat]
dělení
[editovat]- ze-vlo-vat
etymologie
[editovat]Ze staršího českého zevel (člověk dívající se s otevřenou pusou) a to ze staročeského zěvati, zievati.[1]
sloveso
[editovat]- intranzitivní
- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | zevluji | zevluješ | zevluje | zevlujeme | zevlujete | zevlují |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| zevluj | zevlujme | zevlujte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | zevloval | zevlovala | zevlovalo | zevlovali | zevlovaly | zevlovala |
| trpné | zevlován | zevlována | zevlováno | zevlováni | zevlovány | zevlována |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | zevluje | zevlujíc | zevlujíce |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „zevlovat“, s. 738.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-11-20]. Heslo zevlovat.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-11-20]. Heslo zevlovati.