speeltuig

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

nizozemština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Kompozitum složené ze základů speelhra (které z předpokládaného pragermánského *spilōną) a tuigvěc, cajk, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *teugą či *tiugiją. Srovnej zejména německé Spielzeughračka, dále také např. anglické toy.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední
  • slovesné

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ speeltuig speeltuigen

význam

[editovat]
  1. prolézačka; herní prvek
    • Papa geraakt niet meer uit speeltuig en moet bevrijd worden. – Tatínek se nevyvlékl z houpadla a musel být vyproštěn.[1]
  2. (zastarale) instrument, (hudební) nástroj

synonyma

[editovat]
  1. speeltoestel
  2. muziekinstrument

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. belgický deník MetroTime, 21.května 2019