été

francouzština

výslovnost

• IPA: [e.te]  été^{? • info} (Kanada)

podstatné jméno

• rod mužský

etymologie

Z latinského aestās, aestātem téhož významu.

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	été	étés

význam

1. léto

sloveso

• nepravidelné

etymologie

Přes starofrancouzštinu z latinského status, příčestí minulého trpného od slovesa stare. Srovn. italské stato.

význam

1. příčestí minulé slovesa être
   • Ils n'y ont pas été habitués, du moins. – Nebyli na to aspoň zvyklí.
   • Nous aurions été enchantés. – Bylo by nás těšilo.