étron

francouzština

výslovnost

• IPA: [etʀɔ̃]

etymologie

Přes franštinu z pragermánského *strunt-, které z praindoevropského *(s)ter- — "tuhý". Srovnej např. anglické strunt.

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. lejno, výkal
   • Aucun soulagement. La seule consolation de la matinée est d'ordre fécal. Je fais inopinément et sans la moindre bavure un étron superbe, si long qu’il faut qu'il s’incurve à ses extrémités pour tenir dans la cuvette.