Takhle nestydatě vystavovat sám sebe podezření z geniality sice Vogelerovi připadalo troufalé, ale chápavě přikývl. Rilke to pochopil jako souhlas. Existuje jen jeden jediný umělec, který by byl schopen takové kongeniální knižní úpravy, řekl s hromovým patosem, jenž nestrpěl žádný odpor, a pohlédl Vogelerovi do očí s tklivou naléhavostí, jako by se mu dvořil.[1]
Hrubé odhady na stavbu nové části a úpravy stávajících prostor počítají s náklady do 100 miliónů korun. Je to přibližně pětina ročního rozpočtu čtyřiadvacetitisícového města.[2]
