úročit
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [uːrɔt͡ʃɪt]
dělení
[editovat]- úro-čit
sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | úročím | úročíš | úročí | úročíme | úročíte | úročí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| úroč | úročme | úročte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | úročil | úročila | úročilo | úročili | úročily | úročila |
| trpné | úročen | úročena | úročeno | úročeni | úročeny | úročena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | úroče | úročíc | úročíce |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-01-17]. Heslo úročit.