úročit

čeština

výslovnost

• IPA: [uːrɔt͡ʃɪt]

dělení

• úro-čit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	úročím	úročíš	úročí	úročíme	úročíte	úročí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	úroč	úročme	úročte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	úročil	úročila	úročilo	úročili	úročily	úročila
trpné	úročen	úročena	úročeno	úročeni	úročeny	úročena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	úroče	úročíc	úročíce

význam

1. počítat úrok

synonyma

1. úrokovat

související

• úrok
• úrokový
• úročení
• zúročení

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-01-17]. Heslo úročit.