četnictvo

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈt͡ʃɛtɲɪt͡stvɔ]

dělení[editovat]

  • čet-nic-tvo

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ četnictvo četnictva
genitiv četnictva četnictev
dativ četnictvu četnictvům
akuzativ četnictvo četnictva
vokativ četnictvo četnictva
lokál četnictvu četnictvech
instrumentál četnictvem četnictvy

význam[editovat]

  1. bezpečnostní sbor mající podobné pravomoci jako policie
    • Vysloužilý voják Osipov v Kyjevě zachvácen byl zvláštní mánií. Zbrusu nový vynález telefonu, jímž byl již oblažen také Kyjev, pomátl nebožáku hlavu tak, že nad tím pozbyl rozumu. Zaslal policii, četnictvu a správci telefonu v Kyjevě žádost, aby jej osvobodili od ďábla telefonu, jenž mu ani ve dne, ani v noci nedá pokoje.[1]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. (v obecném jazyce, zastarale) žandarmerie, (neutrálně) policie

související[editovat]

externí odkazy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Jest pronásledován telefonem., Národní listy, 28.ledna 1887