Přeskočit na obsah

četnictvo

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈt͡ʃɛtɲɪt͡stvɔ]

dělení

[editovat]
  • čet-nic-tvo

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ četnictvo četnictva
genitiv četnictva četnictev
dativ četnictvu četnictvům
akuzativ četnictvo četnictva
vokativ četnictvo četnictva
lokál četnictvu četnictvech
instrumentál četnictvem četnictvy

význam

[editovat]
  1. bezpečnostní sbor mající podobné pravomoci jako policie
    • Vysloužilý voják Osipov v Kyjevě zachvácen byl zvláštní mánií. Zbrusu nový vynález telefonu, jímž byl již oblažen také Kyjev, pomátl nebožáku hlavu tak, že nad tím pozbyl rozumu. Zaslal policii, četnictvu a správci telefonu v Kyjevě žádost, aby jej osvobodili od ďábla telefonu, jenž mu ani ve dne, ani v noci nedá pokoje.[1]

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. (v obecném jazyce, zastarale) žandarmerie, (neutrálně) policie

související

[editovat]

externí odkazy

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Jest pronásledován telefonem., Národní listy, 28.ledna 1887