čtenářův

čeština

výslovnost

• IPA: [tʃtɛnaːr̝uːf]

dělení

• čte-ná-řův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména čtenář příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	čtenářův	čtenářův	čtenářova	čtenářovo	čtenářovi	čtenářovy	čtenářovy	čtenářova
genitiv	čtenářova	čtenářova	čtenářovy	čtenářova	čtenářových	čtenářových	čtenářových	čtenářových
dativ	čtenářovu	čtenářovu	čtenářově	čtenářovu	čtenářovým	čtenářovým	čtenářovým	čtenářovým
akuzativ	čtenářova	čtenářův	čtenářovu	čtenářovo	čtenářovy	čtenářovy	čtenářovy	čtenářova
vokativ	čtenářův	čtenářův	čtenářova	čtenářovo	čtenářovi	čtenářovy	čtenářovy	čtenářova
lokál	čtenářově / čtenářovu	čtenářově / čtenářovu	čtenářově	čtenářově / čtenářovu	čtenářových	čtenářových	čtenářových	čtenářových
instrumentál	čtenářovým	čtenářovým	čtenářovou	čtenářovým	čtenářovými	čtenářovými	čtenářovými	čtenářovými

význam

1. náležící čtenářovi
   • Zajímá nás čtenářův názor.