čtyřkolový
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [t͡ʃtɪr̝̊kɔlɔviː]
dělení[editovat]
- čtyř-ko-lo-vý
varianty[editovat]
přídavné jméno[editovat]
- tvrdé
skloňování[editovat]
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | čtyřkolový | čtyřkolový | čtyřkolová | čtyřkolové | čtyřkoloví | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolová |
genitiv | čtyřkolového | čtyřkolového | čtyřkolové | čtyřkolového | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových |
dativ | čtyřkolovému | čtyřkolovému | čtyřkolové | čtyřkolovému | čtyřkolovým | čtyřkolovým | čtyřkolovým | čtyřkolovým |
akuzativ | čtyřkolového | čtyřkolový | čtyřkolovou | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolová |
vokativ | čtyřkolový | čtyřkolový | čtyřkolová | čtyřkolové | čtyřkoloví | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolová |
lokál | čtyřkolovém | čtyřkolovém | čtyřkolové | čtyřkolovém | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových |
instrumentál | čtyřkolovým | čtyřkolovým | čtyřkolovou | čtyřkolovým | čtyřkolovými | čtyřkolovými | čtyřkolovými | čtyřkolovými |
význam[editovat]
- mající čtyři kola nebo tvořený čtyřmi koly
- Fiakr (franc. fiacre), název, jehož se dostalo veřejným povozům čtyřkolovým a čtyřmístným, poprvé v Paříži r. 1640 zřízeným.[1]
překlady[editovat]
- němčina: vierrädrig
- nizozemština: vierwielig
poznámky[editovat]
- ↑ Fiakr. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1895. s:Ottův slovník naučný/Fiakr Díl 9, s. 156.