čtyřkolový

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡ʃtɪr̝̊kɔlɔviː]

dělení[editovat]

  • čtyř-ko-lo-vý

varianty[editovat]

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ čtyřkolový čtyřkolový čtyřkolová čtyřkolové čtyřkoloví čtyřkolové čtyřkolové čtyřkolová
genitiv čtyřkolového čtyřkolového čtyřkolové čtyřkolového čtyřkolových čtyřkolových čtyřkolových čtyřkolových
dativ čtyřkolovému čtyřkolovému čtyřkolové čtyřkolovému čtyřkolovým čtyřkolovým čtyřkolovým čtyřkolovým
akuzativ čtyřkolového čtyřkolový čtyřkolovou čtyřkolové čtyřkolové čtyřkolové čtyřkolové čtyřkolová
vokativ čtyřkolový čtyřkolový čtyřkolová čtyřkolové čtyřkoloví čtyřkolové čtyřkolové čtyřkolová
lokál čtyřkolovém čtyřkolovém čtyřkolové čtyřkolovém čtyřkolových čtyřkolových čtyřkolových čtyřkolových
instrumentál čtyřkolovým čtyřkolovým čtyřkolovou čtyřkolovým čtyřkolovými čtyřkolovými čtyřkolovými čtyřkolovými

význam[editovat]

  1. mající čtyři kola nebo tvořený čtyřmi koly
    • Fiakr (franc. fiacre), název, jehož se dostalo veřejným povozům čtyřkolovým a čtyřmístným, poprvé v Paříži r. 1640 zřízeným.[1]

překlady[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Fiakr. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1895. s:Ottův slovník naučný/Fiakr Díl 9, s. 156.