čtyrmecítma
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [t͡ʃtɪrmɛt͡siːtma]
etymologie
[editovat]Složením čtyři a zkrácením z mezi desítma.[1]
varianty
[editovat]číslovka
[editovat]- základní
význam
[editovat]- (archaicky) dvacet čtyři[1]
- Čtyrmecítma jinochů kvetoucích jelo za ním v krásném pořadí.[3]
- Tolikéž čtyrmecítma starců, kteříž padajíce před trůnem a mecíce koruny své k nohám toho, kterýž jest živý na věky věků, zpívali hlasitě: „Hoden jsi, Pane, přijíti slávu a čest i moc. Nebos stvořil všecky věci, a pro vůli tvou trvají i stvořeny sou.“[4]
poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 TOMÍČEK, Jan Slavomír. Česká mluvnice. 7., příklady rozmnožené vyd. Díl první (teoretický). Praha : Bedřich Tempský, 1863. Dostupné online. S. 103.
- ↑ HANKA, Václav. Mluvnice českého jazyka na základě soustavy Dobrovského. Praha : Václav Hess, 1849. Dostupné online. S. 45.
- ↑ Jan z Hvězdy: Čechové v Prusích
- ↑ Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce/LII. Poutník spatřuje slávu Boží