čuřit se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃʊr̝ɪt] sɛ]

dělení

• ču-řit se

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní
• zvratné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	čuřím se	čuříš se	čuří se	čuříme se	čuříte se	čuří se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	čuř se	čuřme se	čuřte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	čuřil se	čuřila se	čuřilo se	čuřili se	čuřily se	čuřila se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	čuře se	čuříc se	čuříce se

význam

1. (dětsky) být nespokojený s předchozím činem, se situací; zlobit se

synonyma

1. zlobit se, hněvat se, (vulgárně) být nasrán

související

• zlobit se