řeholní

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛɦɔlɲiː]

dělení

• ře-hol-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní
genitiv	řeholního	řeholního	řeholní	řeholního	řeholních	řeholních	řeholních	řeholních
dativ	řeholnímu	řeholnímu	řeholní	řeholnímu	řeholním	řeholním	řeholním	řeholním
akuzativ	řeholního	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní
vokativ	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní	řeholní
lokál	řeholním	řeholním	řeholní	řeholním	řeholních	řeholních	řeholních	řeholních
instrumentál	řeholním	řeholním	řeholní	řeholním	řeholními	řeholními	řeholními	řeholními

význam

1. související s řeholí

překlady

1. související s řeholí

   • francouzština: régulier
   • italština: religioso, monastico
   • němčina: Ordens-