řezníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈr̝ɛ.zɲiː.kuːf]

dělení

• řez-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména řezník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	řezníkův	řezníkův	řezníkova	řezníkovo	řezníkovi	řezníkovy	řezníkovy	řezníkova
genitiv	řezníkova	řezníkova	řezníkovy	řezníkova	řezníkových	řezníkových	řezníkových	řezníkových
dativ	řezníkovu	řezníkovu	řezníkově	řezníkovu	řezníkovým	řezníkovým	řezníkovým	řezníkovým
akuzativ	řezníkova	řezníkův	řezníkovu	řezníkovo	řezníkovy	řezníkovy	řezníkovy	řezníkova
vokativ	řezníkův	řezníkův	řezníkova	řezníkovo	řezníkovi	řezníkovy	řezníkovy	řezníkova
lokál	řezníkově / řezníkovu	řezníkově / řezníkovu	řezníkově	řezníkově / řezníkovu	řezníkových	řezníkových	řezníkových	řezníkových
instrumentál	řezníkovým	řezníkovým	řezníkovou	řezníkovým	řezníkovými	řezníkovými	řezníkovými	řezníkovými

význam

1. náležící řezníkovi

související

• řezník