świerk

polština

výslovnost

• IPA: [ɕfʲjɛrk]  świerk^{? • info}

dělení

• świerk

podstatné jméno

• rod mužsko-věcný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	świerk	świerki
genitiv	świerka / świerku	świerków
dativ	świerkowi	świerkom
akuzativ	świerk	świerki
instrumentál	świerkiem	świerkami
lokál	świerku	świerki
vokativ	świerku	świerkach

význam

1. smrk (lat. Picea)
   • Na działce zasadziłem dwa świerki. – Na pozemku jsem zasadil dva smrky.
2. dřevo smrku [1]
   • Ten stół wykonany jest ze świerku. – Tento stůl je vyroben ze smrku.

synonyma

1. (nářečně) smrek
2. świerczyna

související

• świerczek
• świerkowy
• świerczyna

externí odkazy

• Taxon Picea ve Wikidruzích
• Kategorie Picea ve Wikimedia Commons