šéfovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃɛːfɔvat]

dělení

• šé-fo-vat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	šéfuji / šéfuju	šéfuješ	šéfuje	šéfujeme	šéfujete	šéfují / šéfujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	šéfuj	šéfujme	šéfujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	šéfoval	šéfovala	šéfovalo	šéfovali	šéfovaly	šéfovala
trpné	šéfován	šéfována	šéfováno	šéfováni	šéfovány	šéfována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	šéfuje	šéfujíc	šéfujíce

význam

1. být v pozici šéfa

související

• šéfování
• šéf
• šéfka
• ošéfovaný