šína

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃiːna]

dělení

• ší-na

etymologie

• Z německého Schiene.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	šína	šíny
genitiv	šíny	šín
dativ	šíně	šínám
akuzativ	šínu	šíny
vokativ	šíno	šíny
lokál	šíně	šínách
instrumentál	šínou	šínami

význam

1. (slangově) železná nebo ocelová tyč
   • Vyráběly se z něho různé polotovary: tyče plochého a čtvercového profilu (šíny a štáfy), kulatého profilu (štangle), kované dráty (cány), kované plechové pláty a tzv. pakety, což byly svazky svařených tyčí nebo drátů pro výrobky větších rozměrů.
2. (slangově) kolejnice
   • Přednosta stanice, ten nekouká jen na šíny.