škamna
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʃkamna]
etymologie
[editovat]Z latinského scamnum — lavice. Srovnej např. francouzské escabeau, ruské скамейка, скамья či anglické shambles.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | škamna | škamny |
| genitiv | škamny | škamen |
| dativ | škamně | škamnám |
| akuzativ | škamnu | škamny |
| vokativ | škamno | škamny |
| lokál | škamně | škamnách |
| instrumentál | škamnou | škamnami |
význam
[editovat]- (zastarale) školní lavice
- Myš nemusí být vidět, ale děvčata i s učitelkou jsou všechny nahoře po škamnách — ta úzkost zděšených tváří![1]
- O tom je ta roztomilá stará pověst, jak poslali do Prahy odněkud vejce uvařená natvrdo. Tomu jsme se jako děti smály tak, až jsme se těmi dětskými pěstičkami tloukly do škamen. Náš pan učitel se tomu smával taky. Rok co rok.[2]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Jan Neruda: Povídky malostranské
- ↑ Ondřej Suchý: Dobrý a ještě lepší František Nepil, Ikar, Praha 2009 — cit. dle Korpus.cz