škvarek

čeština

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	škvarek	škvarky
genitiv	škvarku	škvarků
dativ	škvarku	škvarkům
akuzativ	škvarek	škvarky
vokativ	škvarku	škvarky
lokál	škvarku	škvarcích
instrumentál	škvarkem	škvarky / (v obecném jazyce) škvarkama

zbytek tukové tkáně po vyškvaření sádla nebo loje
- „I ty sprosté lojové škvarky se dají jíst,“ vyprávěl právě jeden, který zde ležel se zastaralým katarem žaludku, „jestli jsou teplé. Když se lůj škvaří, vymačkají se dosucha, posolí, opepří, a já vám říkám, že se husí škvarky jim nevyrovnají.“ „Nechte husí škvarky být,“ řekl muž se žaludeční rakovinou, „nad husí škvarky není. Kam se proti nim hrabou z vepřového sádla. To se rozumí, že musí být dozlata vyškvařený, jako to dělají židi. Vezmou tučnou husu a stáhnou sádlo s kůží a škvařejí to.“ „Víte, že jste na omylu, pokud se týká vepřových škvarků?“ poznamenal Švejkův soused, „rozumí se samo sebou, že mluvím o škvarkách z domácího sádla, tak jak jim říkají domácí škvarky.“ (…) „Kdo z vás jed škvarky z koňského sádla?“ ozval se čísi hlas^[2]
zbytek po rozpečení, roztavení, spálení něčeho

↑ Český jazykový atlas. Díl 1. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo „škvarek“, s. 244-245.
↑ Jaroslav HAŠEK: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války