šmrnc
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʃmr̩nt͡s]
dělení
[editovat]- šmrnc
etymologie
[editovat]Onomatopoického původu. Původní citoslovce vyjadřuje švihnutí, plesknutí.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | šmrnc | šmrncy |
| genitiv | šmrncu | šmrnců |
| dativ | šmrncu | šmrncům |
| akuzativ | šmrnc | šmrncy |
| vokativ | šmrnce | šmrncy |
| lokál | šmrncu | šmrncech |
| instrumentál | šmrncem | šmrncy |
význam
[editovat]- (hovorově) elegance, švih
- Nemá to vůbec žádnej šmrnc.
- Tahle ženská má ještě pořád šmrnc – i když už jí táhne na padesát, není to žádná můra.
překlady
[editovat]- švih
- angličtina: pep
synonyma
[editovat]- elegance, říz, šťáva, charisma, půvab, šarm, osobní kouzlo, sex-appeal, švih
související
[editovat]citoslovce
[editovat]význam
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šmrnc“, s. 635.