šroubek
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ʃrɔʊ̯bɛk]
dělení[editovat]
- šrou-bek
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | šroubek | šroubky |
| genitiv | šroubku | šroubků |
| dativ | šroubku | šroubkům |
| akuzativ | šroubek | šroubky |
| vokativ | šroubku | šroubky |
| lokál | šroubku | šroubcích |
| instrumentál | šroubkem | šroubky |
význam[editovat]
- (zdrobněle) šroub
- Popadl za každé kolo a zatřásl jím, každý paprsek v něm prohlédl, neviklá-li se ve hlavě nebo v loukoti, ráfy ohmatal, a proklepal i nápravy a spojení vozu, ozkoušel přezky, neušel mu žádný šroubek a nepřehlédl žádný hřebík.[1]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-01-25]. Heslo šroubek.
- ↑ Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura