štucel

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʃtʊt͡sɛl]

dělení[editovat]

  • štu-cel

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ štucel štucly
genitiv štuclu štuclů
dativ štuclu štuclům
akuzativ štucel štucly
vokativ štucle štucly
lokál štuclu štuclech
instrumentál štuclem štucly

význam[editovat]

  1. (zastarale, v obecném jazyce) rukávník[1]
    • (…) Růžek oblékl oba své kabáty, zastrčil ruce do konců rukávů jako do štuclu a sedě na stolici bubnoval nohama (…)[2]
    • (…) štucel a tři páry saní, stromky vánoční posílá mi Olda – přítel jediný.[3]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-01-18]. Heslo štucl.
  2. Josef Štolba: Laciný „štědrý“ večer
  3. Pražský Výběr: Olda je přítel můj