štucel

Možná hledáte štulec.

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃtʊt͡sɛl], [ʃtʊt͡sl̩]

dělení

• štu-cel

varianty

• štucl
• (archaicky) štucle

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	štucel	štucly
genitiv	štuclu	štuclů
dativ	štuclu	štuclům
akuzativ	štucel	štucly
vokativ	štucle	štucly
lokál	štuclu	štuclech
instrumentál	štuclem	štucly

význam

1. (zastarale, v obecném jazyce) rukávník
   • (…) Růžek oblékl oba své kabáty, zastrčil ruce do konců rukávů jako do štuclu a sedě na stolici bubnoval nohama (…)
   • (…) štucel a tři páry saní, stromky vánoční posílá mi Olda – přítel jediný.

související

• štuclík
• štuclíček