źdźbło

polština

výslovnost

• IPA: [ʑd͡zbwɔ]
•  źdźbło^{? • info}

etymologie

Přes staropolské śćbło z předpokládaného praslovanského *stьblo, jež přes prabaltoslovanštinu z předpokl. praindoevropských kořenů *steib(ʰ)- / *stib(ʰ)- téhož významu, příp. i slovesného *stebʰ- . Srovnej např. ruské a ukrajinské стебло́ nebo chorvatské stablo, o něco vzdáleněji pak např. starořecké σταφυλή — hrozen.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	źdźbło	źdźbła
genitiv	źdźbła	źdźbeł
dativ	źdźbłu	źdźbłom
akuzativ	źdźbło	źdźbła
instrumentál	źdźbłem	źdźbłami
lokál	źdźble	źdźbłach
vokativ	źdźbło	źdźbła

význam

1. stéblo
2. (hovorově) drobek, drobet, trocha, zblo

fráze a idiomy

• widzieć źdźbło w oku bliźniego, a belki we własnym nie widzieć

související

• ździebełko
• źdźbłowy