žadonit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒadɔɲɪt]

dělení

• ža-do-nit

varianty

• žadoniti

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	žadoním	žadoníš	žadoní	žadoníme	žadoníte	žadoní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	žadoň	žadoňme	žadoňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	žadonil	žadonila	žadonilo	žadonili	žadonily	žadonila
trpné	žadoněn	žadoněna	žadoněno	žadoněni	žadoněny	žadoněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	žadoně	žadoníc	žadoníce

význam

1. vytrvale, neodbytně prosit
   • Kapitán se namáhal uvést své mohutné tělo v dřepu do vlnivého pohybu; přitom držel ruce před sebou jako panáčkující a prosící pes a upíral na pana Bondyho pomněnkové oči, které se zdály žadonit o sympatii.

překlady

1. neodbytně prosit

   • angličtina: crave
   • francouzština: quémander

synonyma

1. škemrat, loudit, žebronit, doprošovat se, (nářečně) (Hluk, ...) žgráňat

související

• žadonění
• žádat