žesť

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte zest.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʒɛsc]

dělení[editovat]

  • žesť

etymologie[editovat]

Pojmenování pro tuto skupinu hudebních nástrojů bylo přejato Josefem Jungmannem z ruského жесть (plech). Do ruštiny byl výraz pravděpodobně přejat z tatarštiny či mongolštiny – srovnej kazašské жез, tatarské җиз (obě žlutá měď, plech), starouzbecké [čas] (plech, bronz), mongolské зэс (měď, mosaz).[1][2][3].

podstatné jméno[editovat]

skloňování (1)[editovat]

  • rod ženský
pád \ číslo jednotné množné
nominativ žesť žesti
genitiv žesti žestí
dativ žestí žestěm
akuzativ žesť žesti
vokativ žesti žesti
lokál žesti žestích
instrumentál žestí žestěmi

skloňování (2)[editovat]

  • rod mužský neživotný
pád \ číslo jednotné množné
nominativ žesť žestě
genitiv žestě žestů
dativ žestěm žestům
akuzativ žesť žestě
vokativ žesti žestě
lokál žesti žestích
instrumentál žestěm žesti

význam[editovat]

  1. (zastarale) jemnější plech, především z neželezných kovů
    • Firma vyrábí žesti pro výrobu nástrojů.
  2. (mn., v hudbě) dechové kovové hudební nástroje
    • V kapele máme i nějaké žestě, ale je to spíš kytarová muzika.

synonyma[editovat]

  1. plech, plíšek
  2. (slangově) plechy

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. MACHALOVÁ, Monika. Názvy dechových hudebních nástrojů v češtině: Magisterská diplomová práce. Brno, 96 s. Magisterská. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Pavla Valčáková. s. 40. . Dostupné online.
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „žesť“, s. 726.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žestě“, s. 780.

externí odkazy[editovat]