žhnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒɦnɔʊ̯t]

dělení

• žhnout

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	žhnu	žhneš	žhne	žhneme	žhnete	žhnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	žhni	žhněme	žhněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	žehl / žhnul	žehla / žhnula	žehlo / žhnulo	žehli / žhnuli	žehly / žhnuly	žehla / žhnula

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	žhna / žha	žhnouc / žhouc	žhnouce / žhouce

význam

1. (knižně, básnicky) vyzařovat velký žár, být žhavý

synonyma

1. sálat

související

• žhnoucí
• žhnutí
• žeh
• žhavý