žloutnoucí
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʒlɔʊ̯.tnɔʊ̯.t͡siː]
dělení
[editovat]- žlout-nou-cí
přídavné jméno
[editovat]- slovesné činné
- měkké
- nestupňovatelné
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící |
| genitiv | žloutnouícího | žloutnouícího | žloutnouící | žloutnouícího | žloutnouících | žloutnouících | žloutnouících | žloutnouících |
| dativ | žloutnouícímu | žloutnouícímu | žloutnouící | žloutnouícímu | žloutnouícím | žloutnouícím | žloutnouícím | žloutnouícím |
| akuzativ | žloutnouícího | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící |
| vokativ | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící | žloutnouící |
| lokál | žloutnouícím | žloutnouícím | žloutnouící | žloutnouícím | žloutnouících | žloutnouících | žloutnouících | žloutnouících |
| instrumentál | žloutnouícím | žloutnouícím | žloutnouící | žloutnouícím | žloutnouícími | žloutnouícími | žloutnouícími | žloutnouícími |
význam
[editovat]- který žloutne
- Celá redakce je v podstatě vystavěná z kalhot, sebejistoty a varlat. Všude se tu povalují stohy starých výtisků se žloutnoucími, třepícími se stránkami. Stoly jsou zaskládané deskami a cédéčky.[1]
- Pokusil se protlačit kolem Fina, ale ten ho chytil, otočil ho, chňapl po jeho svetru pod nepromokavou bundou, trhl jím vzhůru a obnažil hrudník pokrytý žloutnoucími i fialovými modřinami. „Panebože!“ Přirazil mladíka tváří ke zdi, vyhrnul mu svetr a odkryl záda. Bledou slonovinovou kůži hyzdila ošklivá zhmožděnina. „Ty ses pral, chlapče.“[2]