εὐσταθής

starořečtina

výslovnost

• IPA: [ʔɛʊ̯.sta.tʰɛ̌ːs] (attická)
• IPA: [ef.staˈθis] (byzantská pozdní)

přídavné jméno

• dvojvýchodné

význam

1. stabilní, pevný

skloňování

Číslo	singulár			duál			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	εὐσταθής	εὐσταθής	εὐσταθές	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖς	εὐσταθεῖς	εὐσταθῆ
genitiv	εὐσταθοῦς	εὐσταθοῦς	εὐσταθοῦς	εὐσταθοῖν	εὐσταθοῖν	εὐσταθοῖν	εὐσταθῶν	εὐσταθῶν	εὐσταθῶν
dativ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθοῖν	εὐσταθοῖν	εὐσταθοῖν	εὐσταθέσιν	εὐσταθέσιν	εὐσταθέσιν
akuzativ	εὐσταθῆ	εὐσταθῆ	εὐσταθές	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖς	εὐσταθεῖς	εὐσταθῆ
vokativ	εὐσταθές	εὐσταθές	εὐσταθές	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖ	εὐσταθεῖς	εὐσταθεῖς	εὐσταθῆ

antonyma

1. ἀσταθής

související

• εὐσταθῶς
• ‎ἵστημι
• εὐσταθεια
• εὐσταθία