азъ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *azъ.

Srov. stčes. jáz; čes. ; sloven. ja; stpol. jaz; pol. ja; strus. азъ/ꙗзъ; rus., ukr., běl. я; bulh. аз, (dial.) я; mak. јас srbochorv. , (dial.) jȁz; slovin. jàz.[1][2]

zájmeno[editovat]

  • bezrodé
  • osobní (1. os. sg.)

skloňování[editovat]

Zájmeno tvar
nominativ азъ
genitiv мєнє
dativ мьнѣ/ми*
akuzativ мѧ
lokál мьнѣ
instrumentál мъноѭ

* tvar ми je příklonný

význam[editovat]

    • чьто хощєтє ми дати • и азъ вамъ прѣдамь и – Co mi dáte? Já vám ho zradím. [Mt 26, 15 – Zogr Mar Ostr]

slovní spojení[editovat]

  1. тако ми кого (s akuz.)přísahám při kom
    • тако ми богъі нє имамь тєбє пощѧдѣти – Přísahám při bozích, neušetřím tě. [Supr 104, 21]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука, Москва 1974-2010.