аицє

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *ajьce, původně zdrobnělina *ȃje;[1] rod střední; jo-kmenová deklinace.

Srov. čes. vejce; sloven. vajce; pol. jajko - arch. jajce; hluž. jejko – "varle"; dluž. jajko – "velikonoční vejce"; rus. яйцо́; ukr. яйце́/яє́чко; běl. яе́чко; bulh. яйце́; srbochorv. jájce; slovin. jájce.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • jo-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ аицє аици аица
genitiv аица аицѹ аиць
dativ аицѹ аицєма аицємъ
akuzativ аицє аици аица
vokativ аицє аици аица
lokál аици аицѹ аицихъ
instrumentál аицємь аицєма аици

význam[editovat]

  1. vejce
    • или ащє проситъ аица • єда подастъ ѥмѹ скоръпии – Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? [L 11, 12 – Zogr Mar]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "яйцо".