вопить

ruština

výslovnost

• IPA: [vɐˈpʲitʲ]  вопи́ть^{? • info}

etymologie

Přes staroruské въпити z praslovanštiny, srovnej zejména české úpět.

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní
• k dokonavému завопи́ть

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	воплю́	вопи́м
2.	вопи́шь	вопи́те
3.	вопи́т	вопя́т

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—
2.	вопи́	вопи́те
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	вопи́л	вопи́ли
ženský	вопи́ла
střední	вопи́ло

Příčestí minulé trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	—	—
mužský neživotný		—
ženský	—
střední	—	—

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	воплённый	воплённые
ženský	воплённая
střední

Adjektivum slovesné minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	вопи́в
ženský
střední

význam

1. (lidově) vřískat, ječet, vřeštět, výt, skučet, úpět, kvílet
   • Дом наполнился криком и стенанием. Всё селение провожало покойника до последней его обители. Приживалки и кумушки вопили страшными голосами, приговаривая затверженные речи: «Батюшка, кормилец, Иван ты наш Федотыч, на кого ты нас покинул? Как будет нам жить без тебя? Кто будет поить, кормить нас, круглых сирот, кто хлеб доставать? – Dům se naplnil křikem a sténáním. Všichni obyvatelé doprovázeli nebožtíka až do jeho posledního příbytku. Příživníci a klepny vřeštěli strašnými hlasy, recitujíce naučené proslovy: "Báťuško, chlebodárče, ty náš Ivane Fedotyči, ke komu jsi od nás odešel? Jak jen budeme bez tebe žít? Kdo nás bude napájet, krmit, nás sirotky, kdo nám vydělá na živobytí?

synonyma

1. вопиять, кричать, орать, (částečně) голосить, выть, реветь

související

• вопль