вопить
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština[editovat]
výslovnost[editovat]
etymologie[editovat]
Přes staroruské въпити z praslovanštiny, srovnej zejména české úpět.
sloveso[editovat]
- nedokonavé
- intranzitivní
- k dokonavému завопи́ть
časování[editovat]
oznamovací způsob
Přítomný čas | ||
---|---|---|
Osoba | Singulár | Plurál |
1. | воплю́ | вопи́м |
2. | вопи́шь | вопи́те |
3. | вопи́т | вопя́т |
- rozkazovací způsob
Osoba | Singulár | Plurál |
---|---|---|
1. | — | |
2. | вопи́ | вопи́те |
3. | — | — |
- příčestí
Příčestí minulé činné | ||
---|---|---|
Rod | Singulár | Plurál |
mužský | вопи́л | вопи́ли |
ženský | вопи́ла | |
střední | вопи́ло |
Příčestí minulé trpné | ||
---|---|---|
Rod | Singulár | Plurál |
mužský životný | — | — |
mužský neživotný | — | |
ženský | — | |
střední | — | — |
- přechodníky
Přechodník přítomný | ||
---|---|---|
Rod | Singulár | Plurál |
mužský | воплённый | воплённые |
ženský | воплённая | |
střední |
Adjektivum slovesné minulé činné | ||
---|---|---|
Rod | Singulár | Plurál |
mužský | вопи́в | |
ženský | ||
střední |
význam[editovat]
- (lidově) vřískat, ječet, vřeštět, výt, skučet, úpět, kvílet
- Дом наполнился криком и стенанием. Всё селение провожало покойника до последней его обители. Приживалки и кумушки вопили страшными голосами, приговаривая затверженные речи: «Батюшка, кормилец, Иван ты наш Федотыч, на кого ты нас покинул? Как будет нам жить без тебя? Кто будет поить, кормить нас, круглых сирот, кто хлеб доставать? – Dům se naplnil křikem a sténáním. Všichni obyvatelé doprovázeli nebožtíka až do jeho posledního příbytku. Příživníci a klepny vřeštěli strašnými hlasy, recitujíce naučené proslovy: "Báťuško, chlebodárče, ty náš Ivane Fedotyči, ke komu jsi od nás odešel? Jak jen budeme bez tebe žít? Kdo nás bude napájet, krmit, nás sirotky, kdo nám vydělá na živobytí?[1]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Vladimir Alexandrovič Sollogub: «Тарантас», r. 1845 - převzato z ruského Викисловаря