гопник
ruština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈɡopnʲɪk]
etymologie
[editovat]Ne zcela jasná, první výskyty již na přelomu 19. a 20.století. Příponou -ник ke slovesu го́пать (v argotickém významu „poflakovat se po ulicích“) nebo přímo k citoslovci гоп. Podle lidové etymologie vychází ze zkratky ГОП označující reálné instituce jako Городское общество призрения, případně Городское общежитие пролетариата.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
význam
[editovat]- sídlištní grázlík; mladý pouliční násilník; petěrburský nebo moskevský chuligán
- nevzdělaný mladý otrapa
- bezdomovec, bezďák
související
[editovat]- гопа́к
- гопнуть
- гопница
- гопота́
- не говори́ «гоп», пока́ не перепры́гнешь
- гопнический
- гопарь
- гопничать
- гопничество