гопник

ruština

výslovnost

• IPA: [ˈɡopnʲɪk]

etymologie

Ne zcela jasná, první výskyty již na přelomu 19. a 20.století. Příponou -ник ke slovesu го́пать (v argotickém významu „poflakovat se po ulicích“) nebo přímo k citoslovci гоп. Podle lidové etymologie vychází ze zkratky ГОП označující reálné instituce jako Городское общество призрения, případně Городское общежитие пролетариата.

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. sídlištní grázlík; mladý pouliční násilník; petěrburský nebo moskevský chuligán
2. nevzdělaný mladý otrapa
3. bezdomovec, bezďák

související

• гопа́к
• гопнуть
• гопница
• гопота́
• не говори́ «гоп», пока́ не перепры́гнешь
• гопнический
• гопарь
• гопничать
• гопничество

externí odkazy

• Google Books. Vyhledávání výrazu "гопник" pro jazyk s kódem ru.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "гопник".