запретить

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

ruština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

sloveso

[editovat]

časování

[editovat]

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. запрещу́ запрети́м
2. запрети́шь запрети́те
3. запрети́т запретя́т
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1.
2. запрети́ запрети́те
3.
příčestí
Příčestí minulé činné
Rod Singulár Plurál
mužský запрети́л запрети́ли
ženský запрети́ла
střední запрети́ло
Příčestí minulé trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný
mužský neživotný
ženský
střední
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský запрещённый запрещённые
ženský запрещённая
střední
Adjektivum slovesné minulé činné
Rod Singulár Plurál
mužský запрети́в
ženský
střední

význam

[editovat]
  1. zakázat
    • Кому война, а кому мать родна. О лучшем стечении событий они не могли и мечтать - запретили любые митинги под предлогом коронавируса, беспрецедентный информационный шум, отводящий внимание от конституционного переворота, рубль обнулили - на что еще у них фантазии хватит. – Někdo má holt kliku. O příznivější shodě událostí se jim ani nesnilo - pod záminkou koronaviru zakázali jakékoliv shromáždění, dál pak bezprecedentní informační hluk, který odvádí pozornost od ústavního převratu, rubl srazili na nulu - a kdo ví co je ještě všechno nenapadne.[1]

synonyma

[editovat]
  1. воспретить

antonyma

[editovat]
  1. разрешить, позволить

související

[editovat]

poznámky

[editovat]