зуб

ruština

výslovnost

• IPA: [zup]  зу́б^{? • info}

etymologie

Přes starovýchodoslovanštinu z předpokládaného praslovanského *zǫbъ, které vychází z předpokládaného praindoevropského *ǵómbʰos. Srovnej zejm. polské ząb, české zub, vzdáleněji pak např. anglické comb — hřeben, nizozemské kam či německé Kamm.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	зу́б	зу́бы
genitiv	зу́ба	зубо́в
dativ	зу́бу	зуба́м
akuzativ	зу́б	зу́бы
instrumentál	зу́бом	зуба́ми
lokál	зу́бе	зуба́х

význam

1. zub
   • У КГБ СССР возникла сложность: Виктору Файнбергу при задержании на Красной площади выбили все передние зубы, и демонстрация его в суде была сочтена нежелательной. – .Pro KGB (SSSR) však nastal problém: Viktoru Fainbergovi během zatýkání na Rudém náměstí vyrazili všechny přední zuby a jeho objevení se u soudu bylo shledáno nežádoucím.

slovní spojení

• кража со взломом

související

• зубно́й
• беззу́бый
• зуба́стый

srbština

varianty

• zub

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	зуб	зуби
genitiv	зуба	зуба
dativ	зубу	зубима
akuzativ	зуб	зубе
vokativ	зубе	зуби
instrumentál	зубoм	зубима
lokál	зубу	зубима

význam

1. zub