камъі
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *kamy;[1] rod mužský; n-kmenová deklinace.
Srov. čes. kámen; sloven. kameň; pol. kamień; hluž., dluž. kamjeń; polab. komói; strus. камы, камене; rus. ка́мень, ка́мня; ukr. ка́мiнь; bulh. ка́мен; srbochorv. kȁmy / kȁmēn; slovin. kámen.[2]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
- n-kmenová deklinace
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | камъі/камєнь | камєни | камєнє |
| genitiv | камєнє | камєнѹ | камєнъ |
| dativ | камєни | камєньма | камєньмъ |
| akuzativ | камєнь | камєни | камєни |
| vokativ | *камєни | камєни | камєнє |
| lokál | камєнє/камєни | камєнѹ | камєньхъ |
| instrumentál | камєньмь | камєньма | камєньми |
(*) tvar vokativu sg. není doložen
význam[editovat]
- kámen
- и пристѫпл̂ь отъвали камєнь отъ двьрии гроба • и сѣдѣашє на нѥмь – ... sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm. [Mt 28, 2 – Zogr Mar As Sav]
- нє оставѧтъ камєнє на камєни въ тєбѣ – Nenechají v tobě kámen na kameni. [L 19, 44 – Zogr]
- skála
- възложи и въ гробъ • ижє бѣ исѣчєнъ въ камєнє • и привали камєнь на двьри гроба – Položil ho do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu do hrobu přivalil kámen. [Mk 15, 46 – Zogr]
- разврьзє камєнь въ пѹстъін̂и и напои ѩ – Rozpoltil na poušti skály, dal jim pít hojně. [Ž 77 (78), 15 – PsSin]
slovní spojení[editovat]
- камъі драгъіи – drahokam
- положилъ ѥси на главѣ ѥго вѣньць отъ камєнє драгаѥго – Na hlavu jsi mu položil korunu z drahého kamene. [Ž 20 (21), 4 – PsSin]
- камъі свѣтьлъіи – fengit (druh slídy)
- събьрашѧ съборъ • да нє акъі снѣгъ сиꙗѭщаѥго сѧ бисьра приимѫтъ • нъ да свѣтьлъіи камєнь ꙗкожє мьнѣшѧ нєвѣрьствиимь отьмѧтъ – Rada se neshromáždila, aby přijala jako sníh zářící perlu, ale aby slídu, za niž ji považovala, odňala kvůli věrolomnosti. [Supr 385, 19]