кощунствовать
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
Přítomný čas
|
Osoba |
Singulár |
Plurál
|
1.
|
кощу́нствую
|
кощу́нствуем
|
2.
|
кощу́нствуешь
|
кощу́нствуете
|
3.
|
кощу́нствует
|
кощу́нствуют
|
- rozkazovací způsob
Osoba |
Singulár |
Plurál
|
1.
|
—
|
—
|
2.
|
кощу́нствуй
|
кощу́нствуйте
|
3.
|
—
|
—
|
- příčestí
Příčestí minulé činné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
кощу́нствовал
|
кощу́нствовали
|
ženský
|
кощу́нствовала
|
střední
|
кощу́нствовало
|
Příčestí minulé trpné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský životný
|
—
|
—
|
mužský neživotný
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
Přechodník přítomný
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
кощу́нствуя
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
Adjektivum slovesné minulé činné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
кощу́нствовавший
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
- rouhat se, páchat svatokrádež
- Ну да, ежели украл да на церковь дал, так ты не вор, а - праведник . -- Егор! Кощунствуешь - слушать не буду![1]
- ↑ Maxim Gorkij: Васса Железнова