крило
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *krīdlò; paradigma přízvuku (b);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.
Srov. čes. křídlo; sloven. krídlo; pol. skrzydło - arch. krzydło; hluž. křidło; dluž. kśidło; polab. kraidlě; rus. крыло́; ukr. крило́; bulh. кри́ло; srbochorv. krílo; slovin. krílo.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- o-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | крило | крилѣ | крила |
| genitiv | крила | крилѹ | крилъ |
| dativ | крилѹ | крилома | криломъ |
| akuzativ | крило | крилѣ | крила |
| vokativ | крило | крилѣ | крила |
| lokál | крилѣ | крилѹ | крилѣхъ |
| instrumentál | криломь | крилома | крилъі |
význam
[editovat]- křídlo
- коль кратъі въсхотѣхъ събьрати чѧда твоꙗ • ꙗкожє събираѥтъ кокошь пътєньцѧ своѩ подъ крилѣ – Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla. [Mt 23, 37 – Mar Ostr]
- и на сѣнь крилѹ твоѥю надѣѭ сѧ доидєжє прѣидєтъ бєзаконєниѥ – Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí. [Žalm 56 (57), 2 – PsSin]
- střecha (sedlová)
- тогда поѩтъ и диꙗволъ въ свѧтъіи градъ • и постави и на крилѣ црькъвьнѣѥмь – Tu ho vezme ďábel na do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu. [Mt 4, 5 – Zogr As Bojan Ostr]
srovnej
[editovat]- –
- вратъ