лєдъ
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *lêdъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; původně u-kmen.
Srov. čes. led; sloven. ľad; pol. lód, lodu; hluž. lód, lodu/loda; rus. лёд, льда - lok. на льду́; ukr. лед, ле́ду; běl. лёд, лёду; bulh. лед - urč. ледъ́т; srbochorv. lȇd, lȅda - lok. lèdu; slovin. lêd, léda.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
- o-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | лєдъ | лєда | лєди |
| genitiv | лєда | лєдѹ | лєдъ |
| dativ | лєдѹ | лєдома | лєдомъ |
| akuzativ | лєдъ | лєда | лєдъі |
| vokativ | лєдє | лєда | лєди |
| lokál | лєдѣ/лєдѹ | лєдѹ | лєдѣхъ |
| instrumentál | лєдомь | лєдома | лєдъі |
význam
[editovat]- led
- и растаꙗвъ сѧ лєдъ бъістъ вода топла – Led roztál a změnil se v teplou vodu. [Supr 78, 1]