мати

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština

[editovat]

etymologie

[editovat]

Z praslov. *màti; paradigma přízvuku (a);[1] rod ženský; r-kmenová deklinace.

Srov. stčes. máti, mateře;[2] čes. máti; sloven. mať; stpol. mać, macierze; hluž. mać; dluž. maś; strus. мати, матере;[3] rus. мать, ма́тери; ukr. ма́ти/мать; běl. маць; bulh. ма́ти/ма́тер; srbochorv. mȁti, mȁterē; slovin. máti, mátere.[4]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský
  • r-kmenová deklinace

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár duál plurál
nominativ мати *матєри матєри
genitiv матєрє *матєрѹ матєръ
dativ матєри *матєрьма матєрьмъ
akuzativ матєрь *матєри матєри
vokativ мати *матєри матєри
lokál матєри *матєрѹ матєрьхъ
instrumentál матєриѭ *матєрьма матєрьми

* tvary duálu nejsou doloženy

význam

[editovat]
  1. matka
    • ижє любитъ отьца ли матєрь пачє мєнє • нѣстъ мєнє достоинъ – Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. [Mt 10, 37 – Zogr Mar As]
    • ꙗко отьць мои и мати моꙗ оставистє мѧ – I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, ... [Žalm 26 (27), 10 – PsSin]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia, Praha 1970.
  3. БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.
  4. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.