нырять
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
- nedokonavé
- intranzitivní
- k dokonavému нырнуть
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
ныря́ю
|
ныря́ем
|
| 2.
|
ныря́ешь
|
ныря́ете
|
| 3.
|
ныря́ет
|
ныря́ют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
|
| 2.
|
ныря́й
|
ныря́йте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
ныря́л
|
ныря́ли
|
| ženský
|
ныря́ла
|
| střední
|
ныря́ло
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
ныря́я
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
ныря́в
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
- potápět se
- всплывать
