овощє
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Srov. čes. ovoce; sloven. ovocie; pol. owoc – "ovoce"; rus. о́вощ – "zelenina"; ukr. о́воч – "zelenina"; bulh. ово́ще – "ovoce"; srbochorv. vòće – "ovoce"; slovin. (arch.) оvо̑čjе – "ovoce".[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- jo-kmenová deklinace
- hromadné
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | овощє | — | — |
| genitiv | овоща | — | — |
| dativ | овощѹ | — | — |
| akuzativ | овощє | — | — |
| vokativ | овощє | — | — |
| lokál | овощи | — | — |
| instrumentál | овощємь | — | — |
význam
[editovat]- ovoce
- ꙗкожє цвѣтьць прѣдъварꙗѥтъ прѣдъ овощємь – Tak jako květ předchází ovoce ... [Supr 284, 22]
srovnej
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.