официантка
ruština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɐfʲɪt͡sɨˈantkə]
официа́нтка? • info
etymologie
[editovat]Přes francouzské officiant, officiante — celebrující, (mši) sloužící z latinského officians, což je příčestí přítomné činné středověkého slovesa officiare, vycházejícího ze substantiva officium — povinnost. Srovnej např. italské uffiziare, ufficiare.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | официа́нтка | официа́нтки |
| genitiv | официа́нтки | официа́нток |
| dativ | официа́нтке | официа́нткам |
| akuzativ | официа́нтку | официа́нтки |
| instrumentál | официа́нткой, официа́нткою | официа́нтками |
| lokál | официа́нтке | официа́нтках |