подчиниться
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
подчиню́сь
|
подчини́мся
|
| 2.
|
подчини́шься
|
подчини́тесь
|
| 3.
|
подчини́тся
|
подчиня́тся
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
|
| 2.
|
подчини́сь
|
подчини́тесь
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
подчини́лся
|
подчини́лись
|
| ženský
|
подчини́лась
|
| střední
|
подчини́лось
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
подчинённый
|
подчинённые
|
| ženský
|
подчинённая
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
подчини́вся
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
- podřídit se, (u)poslechnout, podrobit se
- покори́ться, послу́шаться
одчини́ться? • info