Přeskočit na obsah
oznamovací způsob
Přítomný čas
|
Osoba |
Singulár |
Plurál
|
1.
|
понима́ю
|
понима́ем
|
2.
|
понима́ешь
|
понима́ете
|
3.
|
понима́ет
|
понима́ют
|
- rozkazovací způsob
Osoba |
Singulár |
Plurál
|
1.
|
—
|
—
|
2.
|
понима́й
|
понима́йте
|
3.
|
—
|
—
|
- příčestí
Příčestí minulé činné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
понима́л
|
понима́ли
|
ženský
|
понима́ла
|
střední
|
понима́ло
|
Příčestí minulé trpné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský životný
|
—
|
—
|
mužský neživotný
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
Přechodník přítomný
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
понима́я
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
Adjektivum slovesné minulé činné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
понима́вший
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
- rozumět, chápat
- Разве он понимает, что ему говорят? – Jestlipak rozumí tomu, co mu říkají?
- Я совсем ничего не понимаю. – Vůbec nic nechápu.