Přeskočit na obsah

причащение

Z Wikislovníku

ruština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Ze staroslověnského причѧщениѥ, které je patrně kalkem starořeckého µετάληψις.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ причаще́ние причаще́ния
genitiv причаще́ния причаще́ний
dativ причаще́нию причаще́ниям
akuzativ причаще́ние причаще́ния
instrumentál причаще́нием причаще́ниями
lokál причаще́нии причаще́ниях

význam

[editovat]
  1. (v křesťanství, církevní) přijímání, svaté přijímání, communio
    • В действительности Ян Мыдларж произвел казни через причащение и повешение, проявив при этом доказательства своего исключительного мастерства. Например, прежде чем обезглавил Ондржея Шлика, Богуслава из Михаловис, Иржика из Гауэншильда и Леандера Рюппела, отрубил им правую руку, а ректору Карлова университета Яну Есениусу отрезал язык. – Ve skutečnosti Jan Mydlář provedl popravu přijímáním a oběšením, prokázav přitom své výjimečné mistrovství. Například, předtím než sťal Ondřeje Šlika, Bohuslava z Michalovic, Jiříka z Gauenschildu a Leandra Rüppela, uťal jim pravou ruku, a rektorovi Karlovy university Johanu Jesenskému vyřízl jazyk.[1]

synonyma

[editovat]
  1. декапитация, (částečně) гильотинирование

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]