соль
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [solʲ]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | со́ль | со́ли |
| genitiv | со́ли | соле́й |
| dativ | со́ли | соля́м |
| akuzativ | со́ль | со́ли |
| instrumentál | со́лью | соля́ми |
| lokál | со́ли | соля́х |
význam
[editovat]související
[editovat]staroslověnština
[editovat]dělení
[editovat]- соль
etymologie
[editovat]Z praslovanského *sȏlь; paradigma přízvuku (c);[1] rod ženský; i-kmenová deklinace.
Srovnej staročeské sól; české sůl; slovenské soľ; polské sól, soli; hornolužické sól, sele; dolnolužické sol; ruské соль, со́ли; ukrajinské сiль, со́ли; bulharské сол; srbské a bosenské sȏ, sȍli; slovinské sȏl, solȋ, chorvatské sȏl.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
- i-kmenová deklinace
- látkové
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | соль | ||
| genitiv | соли | ||
| dativ | соли | ||
| akuzativ | соль | ||
| vokativ | соли | ||
| lokál | соли | ||
| instrumentál | солиѭ |
význam
[editovat]- sůl
- добро ѥстъ соль • ащє ли жє соль нєслана бѫдєтъ • чимь осолитє • имѣитє соль въ сєбѣ • и миръ имѣитє мєждѹ собоѭ – Sůl je dobrá; ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji. [Mk 9, 50 – Mar]
- разгнѣвавъ сѧ анѳѵпатъ • повєлѣ соль съ оцьтомь съмѣшьшє поливати ранъі ѥго – Správce se rozhněval a nechal mu polévat rány octem smíchaným se solí. [Supr 116, 18]