съінъ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *sŷnъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; u-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. syn; pol., hluž., dluž. syn; rus. сын, сы́на - pl. сыновья́; ukr. син; běl. сын; bulh. син - urč. синъ́т; srbochorv. sȋn, sȋna - pl. sȉnovi; slovin. sȋn, sȋna/sinȗ.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský
  • u-kmenová deklinace / o-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ съінъ съінъі/съіна съіновє/съіни
genitiv съінѹ/съіна съіновѹ/съінѹ съіновъ/съінъ
dativ съінови/съінѹ съінъма/съінома съінъмъ/съіномъ
akuzativ съінъ/съіна* съінъі/съіна съінъі
vokativ съінѹ/съінє съінъі/съіна съіновє/съіни
lokál съінѹ/съінѣ съіновѹ/съінѹ съінъхъ/съінѣхъ
instrumentál съінъмь/съіномь съінъма/съінома съінъми/съінъі

* tvar съіна je genitiv-akuzativ

význam[editovat]

  1. syn; potomek
    • сє дѣва приимєтъ въ чрѣвѣ и родитъ съінъ – Hle, panna počne a porodí syna. [Mt 1, 23 – Sav]
    • блажєни съмирꙗѭщєи • ꙗко ти съіновє божии нарєкѫтъ сѧ – Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. [Mt 5, 9 – Zogr As Sav Ostr]
    • кън̑игъі родьства исѹхристова • съіна давъідова • съіна авраамлꙗ – Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. [Mt 1, 1 – As]
  2. Syn (jméno druhé osoby božské Trojice)
    • вѣрѹѭ азъ въ отьца и съіна и свѧтаѥго дѹха – Já věřím v Otce, Syna i Ducha svatého. [Supr 261, 3]
  3. člen rodu, kmene
    • приѩшѧ три дєсѧтє сьрєбрьникъ • цѣнѫ цѣнѥнаѥго • ѥгожє цѣнишѧ отъ съіновъ издраилѥвъ – Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele. [Mt 27, 9 – Zogr As Ostr]
    • съіновє єфрємови налѧцаѭщєи и стрѣлꙗѭщє лѫкъі • възвратишѧ сѧ въ дьнь брани – Lukem vyzbrojeni Efrajimci otočili se v den bitvy. [Žalm 77 (78), 9 – PsSin]

srovnej[editovat]

  1. дѣти, чѧдо
  2. плємѧ, сѣмѧ

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.